Souboj o svatbu s králem

Pravděpodobně se vám vybaví hned několik knih, kde postavy musí bojovat buď o přežití (Huger Games), o splnění přání (Zmije a křídla noci), nebo právě o svatbu s princem, potažmo králem (Selekce, Mráz). Schéma je vždy podobné, hlavní hrdinka se do souboje často dostane náhodou, je outsider, ale nějakým způsobem se jí daří se ve hře udržet a daný potenciální manžel se do ní samozřejmě šíleně zamiluje a ona do něj, protože je prostě úplně skvělý. Jak jinak. Už někoho napadlo, že hledat si tímto způsobem manželku není úplně ideální a že daný muž by nemusel být zrovna sympaťák se srdcem na správném místě? No nic. Zatím to i u Výzvy Sluneční královny vypadá podobně, ale ten konec… No, to si musíte přečíst. Slibuju ale, že se zde rozhodně dočkáte pár překvapení.

Hlavní hrdinka Lor strávila půlku svého života v nejdrsnější věznici na kontinentu. Když je za rvačku poslána do Doliny, kde ji čeká šílenství, nebo smrt, stane se něco nečekaného. Je unesena do paláce Slunečního krále Atlase, kde se má zúčastnit nebezpečné soutěže. Pokud zvítězí, stane se majestátní fae, královnou, a konečně bude moci zachránit své sourozence a pomstít se králi Aurory, který je kdysi připravil o všechno. Pokud však prohraje, dožije svůj život ve vězení. Jelikož nemá co ztratit, je rozhodnutá udělat pro vítězství vše.

Ve Slunečním paláci, který se přímo koupá ve zlatě, je vyzáblá, divoká a nevzdělaná Lor opravdu někým, o kom se předpokládá, že nepřežije ani první výzvu. Je proto překvapením, že jí Atlas věnuje poměrně hodně pozornosti a jako strážce jí přidělil kapitána své stráže Gabriela. Přitom kapitán obvykle pomáhá favoritce soutěže. Gabriel je navíc ten typ postavy, kterou budete milovat, nebo nenávidět, ale rozhodně vás nenechá chladnými. Je drzý, sobecký, nafoukaný a posedlý sexem. Což je ve Slunečním paláci prakticky každý. Jelikož čtu většinou young adult, trochu mě to množství sexuálních narážek překvapilo, ale tohle je kniha pro dospělé čtenáře, takže je to naprosto v pořádku.

Druhou hlavní postavou, která má ovšem výrazně méně prostoru než Lor, je pak Nadir, korunní princ království Aurory. Když se jeho otec doslechne, že Lor zmizela z vězení, pověří ho úkolem ji najít a zabít. Nadir však svého otce nenávidí a nyní vytuší příležitost, jak se jej konečně zbavit. Tajemná vězenkyně z Nostrazy, jejíž záznamy se příhodně ztratily, by překvapivě mohla být klíčem k ukončení Rionovy tyranie. Spolu se sestrou a nejlepším přítelem tedy Nadir rozjede odvážný plán.

Jak už bylo naznačeno výše, kniha mi připomíná mix Selekce a Hunger Games, což překvapivě dobře funguje. Čte se skvěle a některé postavy vám opravdu přirostou k srdci. Já si rozhodně zamilovala Nadira a i Lor mě dost baví. Zajímavostí navíc je, že Lořiny kapitoly jsou psány v ich-formě a v přítomném čase, zatímco ty Nadirovy v er-formě a čase minulém. To mi přišlo zajímavé a poměrně originální.

Určité minus spatřuji v tom, že je děj poměrně předvídatelný a čtenář brzy vytuší, že vše není tak, jak se snaží hrdince namluvit. Osobně mám radši, když se pravda odhalí nějakým velkým zvratem ke konci, než aby na vás vykukovala už někde ve třetině knihy, ale nevadí. Přesto jsem si čtení hrozně moc užila. Navíc tohle je jenom první díl, v němž se příběh teprve rozjíždí. Jelikož jsem díky své práci již měla možnost přečíst si i ten následující, mohu vám slíbit, že vás čeká spousta zajímavých zjištění. Autorka má totiž dar propašovat do zdánlivě jasného příběhu drobnosti, kterých si na první pohled třeba ani nevšimnete, možná o nich ani moc nepřemýšlíte, ale později se ukáže, že jde o něco zásadního, co dějem ještě pořádně zamotá. Takže já teď nedočkavě vyhlížím další pokračování a děsím se zvratů, jež hrdiny na jejich cestě ke šťastnému konci ještě čekají.

Za sebe knihu rozhodně doporučuji, obzvlášť pokud máte rádi hubaté hrdinky a nevadí vám trochu ostřejší mluva a erotické scény. Připravte se na násilí, zneužívání, traumata, ale také humor, přátelství, pevná sourozenecká pouta a pomalu, opravdu hodně pomalu vznikající romanci. Věřte mi, tenhle příběh rozhodně stojí za to.

Petra Kamlachová