Žij věčně a na nic se neptej, nebo…

Recenze Sacharin | 24. května 2024

Prospera je svět lidí, kteří nestárnou a užívají si života. Ale jakou za to platí cenu?

Přemýšleli jste někdy o tom, jaké by to bylo být věčně mladý? Nepoznat strasti stárnutí a jenom si užívat života? Hlavní hrdina tohoto románu v takovém světě žije. Ve světě, kde sice lidé neumí žít navždy, ale umí smrt podvést. Na svět přicházíte jako adolescent, abyste stárli pomalu, prožili mnoho a mnoho let a pak se znovuzrodili, až to uznáte za vhodné, nebo když mozek přestane dlouhověkost zvládat. Podstoupíte proces, díky kterému se znovu stanete adolescentem, ztratíte sice vzpomínky, ale čeká vás nový vzrušující život. Jak jednoduché!

Proktor Bennett pracuje jako převozník. Stará se o to aby ti, jejichž čas se nachýlil, nastoupili na loď, která je z Prospery odveze do Rodiště – místa znovuzrození. Vyřizuje papírování a dělá jim společnost v posledních minutách před odplutím. Svou práci má rád. Cítí se požehnán tím, že žije v civilizaci, co téměř nestárne a dokáže se znovu narodit. Ale ti, kdo odcházejí, mívají strach - z neznáma, do kterého jdou, z opuštění života, který znají. A bohužel - pokud odchází příliš pozdě - bývají i ve špatném psychickém stavu. Panikaří, utíkají před nástupem na loď, mumlají nesmysly. Viděl to milionkrát a vždycky doufal, že on odejde dřív, než se mu to přihodí.

Jednou na pobřeží potká dívku s jizvou. Dívku, která se ho zeptá, jestli mu je při jeho práci občas smutno, nebo líto toho, co dělá. On ale nechápe, proč by mělo. Nechápe to až do chvíle, kdy na loď doprovází svého otce. Jeho ztráta ho bolí. A tajuplná poslední slova, která pronesl: „Ty nejsi ty. Všechno je Uranos,“ mu vrtají v hlavě. Co znamenají? Nebo je to jen další blábolení přestárlé mysli? Navíc se začíná necítít dobře. Hudba se mu nelíbí, obrazy mu připadají jaksi bez duše… Co se to s ním děje? Měl by se snad odebrat zpět do Rodiště? Nebo svět není tak skvělý, jak se jeví ostatním?

Kromě Rodiště a Prospery existuje ještě třetí ostrov. Annex. Obývá ho podpůrný personál. Ti, kdo na Prospeře zastávají pozice číšníků, uklízečů a služebných. Nemají výsadu znovu se rodit. Prostě žijí, přežívají v chudobě a prosperané si jich skoro nevšímají. Kde se tam vzali a proč dělají, to co dělají? Co když je přestane bavit jejich postavení ve společnosti?

Jak může slepý malíř malovat tváře, které nikdy neviděl? Kam náhle zmizela dívka s jizvou? A proč se Proctorovi nadřízení tak strašně bojí toho, co mu mohl otec před návratem do Rodiště říct? Jak se vším souvisí tajuplná Modrá hvězda?

Odhalování pravdy vás zavede napříč celou tajuplnou civilizací. Užijte si nejenom skvělé nápady ohledně jejího fungování, ale i fantastický příběh, v němž se všechny nitky nakonec propojí. S každou další stránkou houstne atmosféra, přibývá akce a nebezpečí. Co se stane, pokud Proctor kostlivce ve skříni neodhalí dříve, než se jeho protivníkům podaří ho umlčet? A co když pravda nebude taková, jakou čekal? Dokáže zachránit nejenom sebe, ale i všechny ostatní? Naštěstí na to nebude sám. Po boku s ním stane stařec Pappi, mladý klučina Anton, obchodníce s uměním Thea a spousta dalších lidí. Společně se budou snažit odvrátit katastrofu, která přesahuje daleko za hranice Prospery. A když se jim to nepodaří, se všemi je amen. Čas běží…

Převozník je vrstevnatý příběh. Několikrát vás donutí přehodnotit to, co se na papíře vlastně děje. Všechno je ale moc dobře vystavěné. A ačkoli to má přes 500 stran, tohle není kniha, kde byste byť jedinou chtěli vyškrtnout. Doporučuji nejenom milovníkům sci-fi.

 

 

Sacharin

Justin Cronin
519 Kč