Kočičí anděl

Mala Kacenberg brzy oslaví své 96. narozeniny, a to jen díky tomu, že se jí podařilo přežít druhou světovou válku, i když byla židovka. Vypráví nám svůj příběh, kdy se její spokojený život převrátil do temnoty kvůli nacistům a jejich invazi do Polska. S rodinou se ocitne v ghettu, ze kterého občas uteče, aby vyžebrala něco k jídlu. Při jejích výpravách ji věrně doprovází kočka Malach, což hebrejsky znamená anděl. Když se rodina dostane do transportu, jediná Mala vyvázne a společně s kočkou hledají způsob, jak přežít.

Moc ráda čtu knihy z období druhé světové války, zvláště pak ty, které jsou sepsány podle skutečných událostí. Navíc jsem milovník koček, takže tato kniha je napsána přesně pro mě a já jsem si její čtení moc užila. Knihu jsem v podstatě nemohla odložit, protože jsem potřebovala vědět, co bude s Malou dál a jak se jí podařilo přežít.

Ač je to drsný příběh a je nepředstavitelné, čím vším si lidé museli ve válce projít, tato kniha je napsána tak, že u ní nebudete muset zavírat oči nad krutostmi. Jsou tu věci a situace, ze kterých Vám bude jednoznačně smutno a úzko, ale i tak se Vás příběh tak nějak mile dotkne. Je to tím, že mi celou dobu připadalo, že mi to vypráví babička. Popisuje svůj život, co všechno prožila, čím si prošla. Jak to chodilo, když byla malá, ať už v rodině, v zaměstnání rodičů, anebo i to, jak je pro ni důležitá její víra. Díky tomu na mě příběh dýchl i něčím rodinným a bylo mi v něm tak nějak dobře.

Pokud máte rádi knihy, které jsou vyprávěny těmi, kdo přežili, tuhle si rozhodně musíte přečíst. Je to zase trochu něco jiného, jak se Male podařilo přežít, ale opět zajímavého. Je to historie, na kterou bychom neměli zapomínat.

Eva Francová