Přichází očekávané druhé vydání populárního románu Vlk samotář
RecenzeTakzvaná královna historických románů přichází s další knihou!
RecenzeJe za vším jen „obyčejná“ lidská touha, stát se lepším člověkem?
RecenzeDETEKTIVKY S VŮNÍ BRETANĚ
Čerstvý mořský vzduch, malá přístavní městečka, vůně mušlí a do toho nabručený detektiv, kterého sem přeložili z elegantní Paříže. Spisovatel Jean-Luc Bannalec právě vydává desátou detektivku: Bretaňská idyla!
Ačkoliv byste to při čtení nepoznali, Jean-Luc Bannalec ve skutečnosti není čistokrevný Francouz. Jeho otec sice pochází z Bretaně, ale jeho matka je Němka a mladý Jean-Luc vyrůstal střídavě v obou těchto zemích.
Kdy jste se zamiloval do Bretaně?
Byla to láska na první pohled, jak říkají Francouzi. Bretaň je skutečně kouzelný kout země a taky místo, kde mám pocit, že můžu být sám sebou. Kolosální příroda, nekonečný Atlantik, jedinečné světlo… Bretaň vás uvede do krásného šílenství, které vás kupodivu uklidní.
A jak se zrodil váš inspektor Dupin?
Naprosto neoriginálně. Odmala jsem měl slabost pro vyšetřovatele klasického střihu – Hercule Poirot, Sherlock Holmes, Maigret… Špatně spím, a tak jsem si během dospívání noční nudu krátil čtením. A někde mi to v hlavě asi uvízlo. Dupin v sobě má taky trochu ze mě – třeba lásku k pravidelným rituálům – ráno přečíst noviny, namáčet si bretaňský koláč do kávy, procházky podél moře, plavání, k večeři aperitiv…
Jak byste popsal jeho životní filozofii?
Užívat si života. Zejména při ochutnávání na trzích. Právě tam začíná děj jeho desátého případu Bretaňská idyla. Dojde tam k vraždě přímo před jeho očima, takže to bere velice osobně a dělá kvůli tomu chyby. Vždycky jsem chtěl děj detektivky zasadit do kuchařského prostředí, takže z toho mám velkou radost.
Vaše detektivky se odehrávají v různých malebných městečkách: Pont Aven, Finistére, Concarneau, Saint-Malo… Podle jakého kompasu se při jejich výběru řídíte?
Moje detektivky jsou vlastně trochu i turistický průvodce po krásách a specialitách Bretaně. Takže se snažím, aby si čtenář kromě napínavého případu z knihy vždycky něco odnesl – zajímavosti o výrobě soli, recept na nejlepší ústřice na víně nebo třeba tip na zajímavý obraz.
A na závěr: máte nějaké motto?
Jak říkají Bretonci: „Dokud žiješ, tak zůstaň naživu.“