Novinka autorky Dívky ve vlaku

Recenze Andrea Simoglu | 12. listopadu 2021

Další kniha autorky fenomenální Dívky ve vlaku je tady a vzhledem k úspěšnosti autorčiny prvotiny ji knižní trh vyhlížel s obrovským očekáváním a otázkou, zda i Pomalu hořící oheň sklidí stejný úspěch.

Vražda a tři podezřelé ženy

Na začátku celého příběhu je brutální vražda mladého muže, jehož mrtvé tělo je nalezeno na říčním člunu v Londýně. A hned tu taky máme tři podezřelé ženy: Lauru, Miriam a Carlu.

První z nich, Laura, se přímo nabízí: s Danielem strávila noc předtím, než byl zavražděn. Kromě toho má tak trochu podivínskou povahu a nechybí jí temperament. Miriam je sousedka zavražděného muže a i když na vlastní oči viděla Lauru potřísněnou krví odcházet z místa činu, ze své zkušenosti moc dobře ví, že tenhle fakt nemusí znamenat vůbec nic. Sama se kdysi ocitla tam, kde neměla a tahle trpká vzpomínka ji nyní nutí dívat se na věci z jiného úhlu než většina lidí. A nakonec Carla, Danielova teta, která se ještě nevzpamatovala ze smrti jiného příbuzného, a která nemá důvěru vůbec v nikoho.

Lauru, Miriam a Carlu na první pohled nespojuje vůbec nic – kromě nenávisti, jakou chovaly k zavražděnému Danielovi.

Díky své zápletce tenhle příběh malinko budí dojem rodinné ságy. Poté, co zjišťujeme, že jeden ze členů rodiny je nalezen zavražděný, poodhalujeme složitost vztahů v téhle rodině, a jak moc jejich nynější vztahy souvisí s událostmi z minulosti. Jak se totiž dozvídáme, nejedená se o první záhadné úmrtí člena téhle rodiny za podivných okolností.

Příběh nám postupně představuje další a další postavy: příbuzné, známé, sousedy a kamarády. Pavučina jednotlivých vztahů je docela spletitá, ale má zcela zásadní význam pro odhalení zápletky. Jednotlivé postavy jsou moc dobře prokreslené, podobně, jak to známe z knihy Dívka ve vlaku. Chování, reakce i způsob řeči přesně odpovídá povaze postav. Obzvlášť Laura je dost specifická a mně občas dost lezla na nervy, i když její ironické glosy byly hodně zábavné.

Víc než strhující thriller

Styl Pauly Hawkins se mi celkově moc líbí. Pomalu hořící oheň má dobře promyšlenou zápletku a skvěle vystavěnou konstrukci příběhu. Předchozí autorčině knize, Do vody, byla vyčítána špatná orientace a příliš mnoho postav, z jejichž pohledu byl čtenáři příběh předkládán. V knize Pomalu hořící oheň se tohoto obávat nemusíte. Přestože postav je tu poměrně hodně, orientujete se v nich snadno a v provázanosti jejich vztahů se neztrácíte.

Způsob a forma, jakým Paula Hawkins píše svoje knihy, je místy hodně precizní, až řemeslná! Ve srovnání s jinými moderními thrillery a detektivkami jsou knihy téhle autorky jemnější, obohacené o faktor lidskosti a psychologie.

A pochválit musím právě také psychologickou stránku příběhu. Stejně jako předchozí dvě knihy téhle autorky bych i Pomalu hořící oheň zařadila do žánru psychologických románů s detektivní zápletkou. Pokud očekáváte strhující jízdu, při které nebudete mít čas se ani nadechnout, budete asi trochu zklamaní. Jestli vám ale naopak vyhovuje pomalejší tempo a hledáte něco víc než jen klasickou detektivku, budete nadšení!

 

Autorka: Andrea Simoglu