Někdy se ví, co bůh chystá

Recenze Sabina Novotná | 20. září 2021

Mistra Karla Gotta není nutno nijak blíže představovat. Tato hudební ikona byla jen jedna a před necelými dvěma lety nás opustil. Ovšem věděli jste, jak trnitá byla jeho cesta na výsluní? Že nechybělo moc a jeho život mohl skončit již v dětství? 

Má cesta za štěstím je unikátní autobiografická kniha, kterou napsal sám Mistr. Hudební ikona české ale i světové popmusic to neměl od dětství snadné. Narodil se za Druhé světové války a jako dítě při bombardování domu jeho rodičů byl na celé dva dny uvězněn pod troskami. Naštěstí se ho podařilo zachránit.

Karel o své biografii uvažoval řadu let, ale opravdovým iniciátorem se stal krutý verdikt v roce 2015, kdy mu diagnostikovali neléčitelnou nemoc. Toho roku se Karel zařekl, že svou biografii zkrátka dokončí. Má cesta za štěstím je dojemnou biografií, při jejímž čtení máte pocit, že slyšíte samotného Karla, jak vám svůj život vypráví. Stylizace textu není žádný odborný text, nýbrž se jedná o zcela přirozenou češtinu bez odborných termínů v takřka beletristickém pojetí. Zkrátka tak, aby se lidem kteréhokoliv věku dobře četla. Při čtení jsem měla několikrát slzy na krajíčku. Čím více stran obrátíte, tím více budete Karla znát. 

Karel to neměl lehké a jeho cesta za štěstím nebyla zdaleka snadná a přímočará. O tom dobře svědčí i rozsah biografie, která čítá na 700 stran. Ačkoliv je v knize kolem 1 800 fotografií, tak se nemusíte bát toho, že by bylo textu nějak pomálu. Karel se kromě rodinných a nikdy nezveřejněných fotografií podělil i o své vysvědčení, nebo různé dokumenty. 

Mistr měl uměleckého ducha, což nebylo po chuti jeho tatínkovi, který z něj chtěl mít pracanta ve fabrice. Karel ale nebyl příliš studijní typ, ve škole stěží procházel. Daleko raději trávil čas v uměleckých knihách a se štětcem v ruce než nad učebnicemi. Jeho vášeň ho přivedla i ke přijímacím zkouškám na uměleckou školu, ale bohužel jeho "starou botu" nikdo neocenil. Zdrcený Karel se tedy vydal do fabriky, kde se ale trápil. Když poprvé okusil, jaké to je být publikem pochválen, začal si více věřit a svému zpívání se začal více věnovat.

Na podiu se dostavil úspěch, ale to je teprve začátek všeho. Karel po nocích vystupoval v klubech, přes den pracoval ve fabrice a k tomu se přihlásil na konzervatoř. Že všechno nešlo skloubit bylo jasné. V té době nikdo nesměl studovat konzervatoř, a přitom někde vystupovat, ale Karel byl rebel. Na konzervatoři se dozvěděl, že má dobrý hlas, ale jeho dechové schopnosti jsou velice špatné. Karel se tak musel věnovat dechovým cvičením a naučit se pracovat sám na sobě. Profesoři se pak věnovali především jeho hlasu, přičemž nejvíce vzpomínal na Konstantina Karenina.

Kniha je rozdělena na 96 krátkých kapitol. V nich se objevují také oranžová okénka, ve kterých Karel čtenáři objasňuje různé souvislosti nebo pojmy. V knize nechybí ani osobní přiznání nad milostnými peripetiemi. Gott miloval jazz a jeho tenor by mu umožnil zpívat i operní skladby. Karel ale chtěl zpívat pro všechny, nechtěl si vybírat. Potěšit hudbou chtěl každého, a to se mu podařilo. Tato kniha rozhodně potěší nejen jeho fanoušky, jelikož se jedná zkrátka o velkou osobnost.

Má cesta za štěstím je autobiografickým počinem nejúspěšnější české hudební ikony. Vzpomínky jsou subjektivní, takže již nyní můžete narazit na internetu na zpochybňování věrohodnosti některých pasáží. Takhle si to pamatoval Božský Kája a takhle o tom vypráví.

 

Sabina Novotná

Karel Gott
1099 Kč