Babičce s láskou

Jsou díla, u kterých čas a prostor nehrají roli. Silná díla, silných autorů… autorek. Jak to myslím? Představte si dílo, v němž autorku i ilustrátorku dělí více než 100 let, přesněji 155 let. Na jednom konci naší časové osy stojí Božena Němcová, výjimečná osobnost své doby, na tom druhém světoznámá česká umělkyně Míla Fürstová. 

Dívky, ženy, matky, tvůrkyně, umělkyně… dvě silné osobnosti, dvě mysli spojené v jedno dílo – Babičku. S Boženou Němcovou už se můžeme sejít jen u pomyslného rozhovoru, ale Míla Fürstová si na nás v době covidové udělala čas a na dálku si s námi z britských ostrovů popovídala. A tak i my jsme na chvíli překonali prostor.

Jak vnímáš Ty jako umělkyně, žena a matka Boženu Němcovou? Co tě na Němcové nejvíce zaujalo, existuje třeba i nějaké osobní napojení?

Nejvíc je to asi ta její víra ve svůj vlastní hlas v době, kdy ženám bylo už od dětství vštěpováno, že jejich hlas je přinejmenším jen druhořadý.

No a jako na umělkyni na Němcové obdivuji, jak hluboce dokáže vtáhnout čtenáře do svého vyprávění. Například na ději Babičky se mi nesmírně líbí, jak rafinovaně a svěže ho vystavěla, jak bravurně proplétá různé hlasy a nabízí odlišné perspektivy, zatímco výsledek není přepracovaný, ale vyvážený a čistý.

Devatenácté století bylo vnímáním světa trochu odlišné od toho dnešního. Je něco, nějaký prvek, který propojuje toto vnímání s Tvojí tvorbou? Třeba určitý symbolismus…?

Ano, je to tak – v devatenáctém století vnímali lidé svět jinak, než mi dnes –, ale mě u Babičky zajímají spíš aspekty lidského vnímání a chování, které čas nemění. Pro mě je Babička Boženy Němcové jednou z nejkrásnějších literárních poklon lásce, která se předává z generace na generaci.

Jaká byla Tvoje babička?

Moje babička, Josefa Matějková, je pro mě stejně zásadní osobností v mém životě, jako byla babička Boženy Němcové pro ni. Moje vlastní babička je pro mě nejsilnějším důvodem k tomu, zkusit tuto ikonickou knihu ilustrovat.

Mé nejkrásnější vzpomínky z dětství jsou z Hořepníku, kde moje babička žila a kde jsme s  bratrem Vaškem trávili všechny prázdniny a každý možný víkend. Hořepník leží v překrásné zvlněné krajině Vysočiny, je obklopen lesy a loukami, protéká jím mělká a čirá řeka Trnávka, která je jako stvořená k brouzdání. Babička žila v chalupě na náměstí, která měla velkou zahradu svažující se k řece. Měla hospodářství, a tak jsme, stejně jako děti v Ratibořicích, byli neustále obklopeni zvířaty. Když se například na jaře klubala nová kuřátka, byla vždy několik dní v dřevěné bedně vedle kamen v kuchyni, kde se odehrávalo také všechno ostatní dění. A přestože to vše bylo o 150 let později, než se odehrává děj této knihy, připadám si, jako bych na vlastní kůži prožila tu esenci, kterou Němcová popisuje.

Jaké jsou babičky v Británii oproti českým babičkám?

To je těžká otázka a asi je zde nebezpečí, že budu generalizovat. Moje babička byla vždy nesmírně vřelá, často nás chovala a objímala, vždy se o nás starala jako v pohádce, pekla úžasné koláče a když jsme šli na houby a byli jsme unavení, nosila nás na zádech. Vždy jsme z ní cítili vřelost a bezpodmínečnou lásku. Anglické babičky samozřejmě také svá vnoučata milují, jen moje osobní zkušenost je ta, že děti třeba tolik neobjímají a netráví s nimi zdaleka tolik času. Ale to je určitě různé v různých rodinách, jak tady v Anglii, tak v Čechách.

Co vše pro Tebe Babička jako dílo i babička jako osoba ve Tvém životě znamená?

Moje babička zemřela v roce 2014 a musím upřímně říct, že si na ni každý den vzpomenu. Nosím ji v sobě, je mou součástí.

Myslím, že ta láska, kterou mi moje babička dala, pro mě znamenala to samé jako pro Boženu Němcovou láska její babičky… mám na mysli to, že když si je člověk jako dítě jistý láskou svých nejbližších, dává mu to pak v životě sílu být tím, čím je, sílu věřit ve vlastní hlas. Ten hlas nemusí být hlasitý, může být ryze ženský v prostředí či době, kde vládnou muži, ale je to hlas, který má význam.

Teď, když Babičku znovu a znovu procházím, abych ji mohla dobře ilustrovat, cítím, že babičce Boženy Němcové možná zčásti vděčíme za to, že tuto ikonickou spisovatelku máme, myslím, že její babička hrála důležitou roli v tom, jaká Božena Němcová byla a kolik toho byla schopna ve svém profesním i osobním životě překonat.

Je pro Tebe ilustrování Babičky výzva, nebo snad splněný sen…?

Když mi bylo nabídnuto ilustrovat Babičku, myslela jsem si, že to musí být znamení z nebe, právě proto, že moje vlastní babička je pro mě tak nesmírně důležitá. Teď, když ale tento projekt začínám, uvědomuju si, jak velká výzva to je. Nevystudovala jsem ilustraci, ale volnou grafiku, a naprostá většina mého díla je inspirována mými vlastními příběhy.  Hledám tedy tu nejvhodnější cestu, jak Babičku ztvárnit. Můj první impulz byl, že musím začít tím, že s co největší intenzitou  prozkoumám Ratibořické údolí. Ale světová pandemie znamená, že se do Čech už velmi dlouhou dobu nemohu dostat. Je to pro mě obrovská překážka, chtěla jsem vycházet z toho, čeho se mohu dotknout na vlastní kůži, tak aby celé dílo bylo co nejupřímnější a nejautentičtější. Nevím si tedy teď rady, ale nevědět si rady je zároveň klíčový element každé tvůrčí cesty, a tak se nevzdávám a hledám…

Výzva Míly Fürstové pro čtenáře Knižního klubu

Milí čtenáři,

posílám vám vřelé pozdravy z uzamčené Británie a obracím se na vás s prosbou.

Rok 2020 jsem věnovala tvorbě grafik pro Erbenovu Kytici a těšila jsem se, že Covid už brzy skončí a já strávím několik dní v Babiččině údolí, abych se opravdu do hloubky připravila na svou novou výzvu, a to ilustrování Babičky Boženy Němcové.

Babička je opravdový klenot, do něhož autorka vložila veškerou svou lásku nejen k babičce samotné, ale také k čarovnému prostředí, ve kterém se příběh odehrává. Božena Němcová, jako by vše, co popisuje, brala s nesmírnou citlivostí a něhou do ruky a svými slovy to hladila.

I já jsem si moc přála ponořit se do tvorby svých grafik pro Babičku stejně intenzivním a citlivým způsobem. Chtěla jsem brát vše z prostředí, kde se Babička odehrává, do ruky, zblízka si nafotit všechnu tu krásu, přírodu, která se prolíná s českou lidovou tradicí.

Covid mě v mém nadšení naprosto zastavil a zabouchnul mi bránu mezi Anglií a Českou republikou.

Chtěla bych se vás proto zeptat, zda jste Babiččino údolí navštívili a máte kvalitní fotografie interiéru Starého bělidla, nejrůznějších předmětů, které se k Babičce vážou, ale také fotografie údolí samotného, detailů přírody, řeky, zámku atd.

Budu vám opravdu vděčná, pokud mi pošlete své fotografie na mila@furstova.com

Ze srdce vám děkuji, že mi pomáháte sestavit mozaiku materiálů, skrze které se mi snad podaří oslavit toto jedinečné dílo tak, jak si zaslouží.

Míla Fürstová

---

Nejzajímavější příspěvky odmění Knižní klub knihou Míly Fürstové Babička.