Pažoute?!

Michal Viewegh patří beze sporu mezi ty nejznámější české autory a mezi jeho díla patří například Báječná léta pod psa, Výchova dívek v Čechách nebo Román pro ženy. A právě Román pro ženy teď vyšel v novém kabátě, který dokonale podtrhuje jeho ženskost, naivnost, ale i vtipnost.

Laura je mladá žena na počátku svého dospělého života, která má na svět svůj názor, avšak v určitých oblastech stále ještě tápe. Díky její mamince Janě, která je velmi sebevědomá a zcestovalá, se Lauře dostalo vždy spousty podpory a lásky. Přesto je láska právě to, v čem Laura poněkud plave.

Asi jako každá žena, i ona touží po dokonalém muži, a tak se pouští do pátrání. Laura prožije lásku s několika partnery, ale to není nic oproti tomu, co zažije, když potká Olivera. V tu dobu je ovšem naše hlavní hrdinka na dovolené se svým současným přítelem Rickym, který se jí už ovšem trochu zajídá. Proto když spatří Olivera, nechá se unést jeho osobností a řekněme šarmem. Zaujme ji už tím, že jako jediný host je v hotelu sám, a dokonce to vypadá, že si svoji samotu užívá. Laura na něj párkrát „čistě náhodou“ narazí a vždy využije příležitosti, aby zapředla konverzaci. I když je Oliver podstatně starší, najdou v sobě velmi rychle zalíbení a jejich kontakt pokračuje i po návratu z dovolené.

Román pro ženy nám předhazuje Lauřiny vztahové peripetie, kde se výrazně ukazuje to, jak mohou být ženy na jednu stranu nevázané a uvědomělé, ale na druhou stranu i to, jak umí být vyplašené, ztřeštěné a nestálé. Michal Viewegh nám představuje hrdinku, která je zcela obyčejná a normální, díky čemuž je snadné s ní soucítit a oblíbit si ji. Ano, Laura ne vždy jedná tak, jak bychom chtěli, a hlavně jak by nám přišlo logické, ale přesně o tom to je. Tato kniha není o logice, ale o veliké lásce, která je protkána spoustou zatáček a nejrůznějších peripetií, při nichž si čtenář připadá jako na horské dráze.

I když je tohle příběh o lásce a životě, neřekla bych, že se jedná o nějakou červenou knihovnu, a i když je autorem tohoto až čistě ženského příběhu muž, musím uznat, že sonda do Lauřiny hlavy, a především do jejího srdce je velmi podařená. Sama jsem kolikrát měla pocit, jako by mi Michal Viewegh četl myšlenky, protože jsem si říkala, jak já té Lauře rozumím.

Co velmi kvituji, je i nesporný fakt, že tahle kniha vás dokáže zároveň dojmout a rozesmát. Osobně nejsem zastáncem sladkých romantických příběhů, ale Román pro ženy nejen že jsem vzala na milost, ale zcela jsem si jej zamilovala. To, co v téhle knize najdete, je v podstatě obyčejný příběh, který se opravdu může stát, ale zároveň jde o tak dobře vykonstruovanou romantiku, kterou si budete přát prožít, ale ze které vám nebudou trnout zuby.

Kristina Heklová (@kristi_cte)