Můj další thriller se možná bude odehrávat v Praze. Daniel Cole se těší na setkání s českými čtenáři!

Rozhovory Knižní klub | 19. února 2020

Autor bestsellerů Hadrový panák a Loutkář kvůli epidemii koronaviru musel zrušit svou návštěvu České republiky, ale poskytl nám rozhovor alespoň po mailu, takže tenhle rozhovor s Danielem Colem můžete číst i bez roušky!

Vaše knihy šokovaly a zároveň nadchly čtenáře na celém světě. Přál byste si víc šokovaných, nebo nadšených čtenářů?

Ze všeho nejvíc bych si přál hodně spokojených čtenářů. Od začátku jsem chtěl, aby Hadrový panák, Loutkář a Konec hry byly perfektní romány podle mě - aby se v nich mísil horor, thriller, komedie i drama. Mým hlavním cílem vždycky bylo a vždycky bude, aby si to čtenáři užili.

Můžete Hadrového panáka a Loutkáře představit čtenářům, kteří poslední dva roky žili v jeskyni, a ještě se k nim nedostali?

Hadrový panák se točí kolem nálezu těla sešitého z šesti různých mrtvol a kolem seznamu šesti dalších obětí, který vrah policii drze poslal. Příběh je zběsilý lov na vraha, který je neustále o krok napřed před policií. V Loutkáři je nalezeno tělo, které případ Hadrového panáka připomíná – a policisté zjišťují, že oba případy jsou podivně propojené. Takhle stačí?

Určitě! Nyní v češtině vychází závěrečná třetí kniha z této volné série. Když jste psal Konec hry, lišilo se to nějak od předchozích thrillerů? Bylo to pro vás lehčí? Těžší?

Bylo to jiné. A byla radost Konec hry psát. Ve třetí knize už jsem postavy znal skrz na skrz, jako by to byli skuteční lidi z masa a kostí. Poslední kapitoly pro mě byly nejvíc uspokojivé, protože jsem je v hlavě nosil už dlouho. Zároveň to ale byla ohromná výzva, asi největší v mé kariéře. Nechtěl jsem další rozmáchlý příběh, místo toho jsem se zaměřil na postavy a jejich vlastnosti, rozjel jsem příběh v menším měřítku, ale zároveň aby čtenáře pořád nutil číst dál a dál. Jsem na tuhle knihu velice hrdý!

Líbí se mi, že ve svých knihách kombinujete dost brutální scény se špetkou britského humoru. Děláte to naschvál, abyste odlehčil situaci?

Rozhodně. Pokud mě kniha každých pár stránek nerozesměje, tak mě začne nudit. Myslím, že vzhledem k temnému příběhu by moje knihy mohly být až příliš temné a drsné, takže pro mě bylo velice důležité vyvážit to humorem. Dřív jsem pracoval jako záchranář a aby člověk tu práci zvládal, černý humor je skoro nutností, takže jsem si při psaní nemohl pomoct.

Když se ještě vrátíme k drsným pasážím, jak je vymýšlíte? Jak jste například konkrétně přišel na motiv těla sešitého z částí jiných těl?

Prostě jsem koukal na příliš mnoho strašných hororů a chtěl jsem část toho napětí přenést do knihy. Hadrový panák ale zejména vznikl jako řešení problému. Chtěl jsem šest lidí po smrti a šest na řadě a kdybych měl na začátku psát o nálezech šesti těl, ta kniha by byla delší než Bible, takže jsem spojil šest do jednoho a bylo to.

Zdá se mi to, nebo tam je inspirace Jackem Rozparovačem?

Ne úmyslně, ale jeho příběh nepochybně inspiroval některé z těch hororů, na které jsem se v rámci příprav koukal.

V březnu jste měl navštívit Českou republiku. Co říkáte na bezpečnostní opatření?

Hrozně mě to mrzí a doufám, že setkání s českými čtenáři se podaří naplánovat na jindy. Skutečně jsem se těšil, ale coby bývalý záchranář chápu, že zdraví je na prvním místě.

Vaše knihy se odehrávají zejména v Londýně, ale v druhé knize jste své hrdiny zavedl do New Yorku. Dočkáme se někdy thrilleru z tajuplných uliček Prahy?

Rozhodně se tomu nebráním! Třeba během mé případné budoucí návštěvy chytím nějakou inspiraci.

Inspektor Wolf si získal srdce čtenářů a čtenářek svým bručounstvím, pod kterým se ale skrývá srdce ze zlata. Byl vám inspirací nějaký skutečný šéf, kolega nebo někdo známý?

Vůbec ne. Wolf byl vždycky spíš mix mých oblíbených hrdinů i záporáků dohromady. Chtěl jsem, aby byl už trošku za zenitem. Moc se o sebe nestará, dalo by se říct, že trochu zpustl. Chtěl jsem, aby byl zábavný a zároveň děsivý, což je dost těžké. Oproti tomu postava inspektorky Baxterové je založena na mé mladší sestře, která má skvělé hlášky. Většina toho, co řekne, může jít rovnou do knihy.

Přátelil byste se spíš s bručounem Wolfem, nebo s obětavou, ale odtažitou Baxterovou?

Hmm, to je těžké vybrat, mám je stejně rád. A nezapomeňte na Edmundse a Rouche, bez těch by to taky nešlo!

Teď když už jste napsal Konec hry a volná trilogie je uzavřena, máte plány na další knihu?

Ano. Zrovna dnes ráno jsem dokončil poslední drobné úpravy a nemůžu se dočkat, co tomu řeknou v nakladatelství. Ale víc o tom zatím říct nemůžu.


Nejnovější rozhovor s autorem si přečtěte na idnes.cz.

https://www.knizniklub.cz