Muž renesančních zájmů Conan Doyle vymyslel geniálního detektiva

Aktuality Knižní klub | 13. srpna 2010

Byl dobrodruhem i vynálezcem, jako jeden z prvních vlastnil auto, propagoval začínající lyžování. Arthur Conan Doyle působil i jako válečný zpravodaj a byl aktivní v politice. A kromě toho jakoby mimochodem vymyslel nejslavnějšího literárního detektiva všech dob. Britský spisovatel, od jehož úmrtí uplynulo ve středu 80 let, v něm vytvořil postavu, jejíž sláva přesáhla hranice fikce.


Jeho knihy se čtou, půjčují a znovu vydávají v různých formátech. Nedávno vyšel například Pes baskervillský ve formě audioknihy. Sherlocku Holmesovi v ní propůjčil hlas herec Ladislav Frej, doktora Watsona namluvil Vladimír Javorský.Jeho Sherlock Holmes, udivující brilantní dedukcí i hrou na housle, má svoji adresu na londýnské Baker Street, na kterou stále chodí dopisy z celého světa, a má také početné kluby fanoušků. Jeho dedukční metoda se stala symbolem dobré detektivní práce. A příběhy o něm zásadně ovlivnily podobu samotného detektivního žánru.

Faktem ale je, že oním mužem s ďábelskými schopnostmi vymýšlet neuvěřitelné zločiny a pak je vyřešit, mužem obrovských znalostí chemie, hudby, ale i zdánlivě zbytečných rozdílů mezi jednotlivými druhy tabákového popela, byl ve skutečnosti sám Conan Doyle.
Byl to renesanční člověk, který uměl leccos a v mnohém se vyznal. Aktivně zajímal o politiku: kandidoval do parlamentu, zasazoval se o dodržování práva v případech protiprávně odsouzených, vystoupil proti nelidským podmínkám v belgickém Kongu a organizoval mezinárodní podporu jejich zlepšení, veřejně hájil zájmy Velké Británie ve válečných konfliktech a prosazoval projekt vybudování tunelu pod Lamanšským průlivem.



Když začal psát, vycházely z jeho pera kromě detektivek i četné jiné tituly, jichž si sám cenil více: Historie búrské války, které se sám i zúčastnil jako lékař, Dějiny první světové války i několik knih o spiritismu. Knihou Ztracený svět, která byla opakovaně zfilmována, se stal také průkopníkem sci-fi, dlouho předtím, než tento žánr vznikl. Objevuje se v ní, stejně jako v další s názvem Jedovatý pás, nová postava profesora Challengera.
Předobraz Holmese potkal Arthur Ignatius Conan Doyle, narozený 22. května 1859 ve skotském Edinburghu, na studiích. Byl jím doktor Joseph Bell a Doyla zcela okouzlil svými diagnostickými schopnostmi založenými na dedukci vycházející z drobných detailů.
Práci lékaře i spisovatele zahájil zhruba ve stejné době. Živilo ho to první. Dokonce napsal vědecké pojednání o jedech, jejichž účinky zkoušel přímo na sobě. V pozdějším věku si zřídil si lékařskou praxi v Anglii, stal se očním specialistou, oženil se - a začal psát. Jeho hrdina Sherlock Holmes se objevil poprvé před Vánoci roku 1887 v povídce Studie v šarlatové - a byl to kolosální úspěch. Doylea to trochu zaskočilo, protože Holmese nepovažoval za své zásadní dílo. Ale čtenáři si detektiva zamilovali, přestože nezřízeně kouřil, šňupal kokain (tehdy se to tak nebralo), nespal, nejedl a pracoval v neustálém napětí.
Po dalších titulech nechal Doyle Holmese v povídce Poslední problém zahynout, aby se mohl věnovat závažnějším tématům. Ale ve společnosti to vzbudilo takovou nevoli, že musel ještě napsat Psa baskervillského, jakoby na základě vyprávění doktora Watsona, vzpomínajícího na zemřelého přítele. A pak další knihy, celkem napsal na šest desítek románů a povídek o této postavě.
Vytvořil také množství romantických historických příběhů, které však nedosáhly takové obliby, a také 13 her. Ve dvacátých letech minulého století se již jako slavný spisovatel přiklonil ke spiritismu. Zemřel 7. července 1930.

zdroj: Zpravodajství ČTK str. 0 mes kul

"