Wendy Guerra: Všichni odcházejí

Aktuality a zajímavosti Knižní klub | 13. srpna 2010

Na současné literatuře, která tvoří naprostou většinu mého čtenářského zájmu, mám nejraději její aktuálnost. V současné literatuře se setkávám s tématy, které mi nejsou cizí; které jsou součástí světa, ve kterém žijeme.Kubánská literatura mi ale do dnešních dní byla skryta. Neměl jsem dost vůle pátrat po kubánské literatuře, nijak mi nechyběla. Knížku Všichni odcházejí" jsem do ruky dostal náhodou - a už jsem ji nepustil. Autor: Tomáš Fojtík Zdroj: http://tomasfojtik.blog.idnes.cz "

Po přečtení obsahu a krátké ukázky mne pohltila - svou syrovostí, přímostí a otevřeností. Všichni odcházejí jsou deníkové záznamy dospívajícího děvčete, která se musí vyrovnávat s rozchodem svých rodičů i s kubánským režimem, se kterým sice nechce mít nic společného.Brzy si ale začíná uvědomovat, že žít na Kubě a nemít s politikou nic společného prostě a jednoduše nejde. Její matka patří mezi nonkonformní osoby, své názory na kubánskou situaci si nenechává pro sebe. Nieve - tak se dívka jmenuje - musí po určitý čas žít s otcem, který jí bije, nedává najíst a někdy neposílá do školy. Aby se dostala z jeho vražedné náruče, musí si sama způsobit zranění - teprve pak se může vrátit k matce.

Nieve si v pozdějším věku uvědomuje, jak všichni její známí z Kuby utíkají - a ona tu zůstává sama. Zamiluje se - ale i její přítel brzy "zmizí" do Paříže. Nemá komu zavolat, protože jak píše - "Telefonní adresář se červená zaškrtanými jmény, která nemá cenu volat". Její zoufalost - v závěru knížky takřka fatální, je asi nejzřetelnějším a nejsilnějším prvkem téhle knížky. Ještě silnějším, než všudypřítomné projevy castrovského pojetí socialismu.

Španělsky neumím a tak nemohu posoudit kvalitu překladu, ale knížka se čte velmi příjemně, styl je poutavý a vyprávění má spád. Do velké míry tomu je nápomocna deníková forma, podobně jako v Deníku Anny Frankové. Právě k Deníku je tahle knížka někdy přirovnávána, ale při bližším pohledu zjistíte, že to je přirovnání nepřesné. V Deníku Anny Frankové je více dětského světa, Anna žije v óáze ve světě hrůzy. Víc řeší běžné sourozenecké neshody, žije si prostě ve svém domečku. Nieve je ale s realitou Kuby konfrontována mnohem drsněji, i když pochopitelně nemůžeme srovnávat hrůzy nacististické Evropy s kubánským režimem. Přesto, nebo právě proto, je Nieve ve svém projevu jakoby dospělejší - je znát, že karibský socialismus jí bere to nejcennější co má: bezstarostné dětství.

Všichni odcházejí je knihou, která mne přivedla na stopu kubánské literatury. A díky ní si taky více vážim toho světa, kde žiju. Světa, který sice není bez vadů, ale aspoň se tu dá volně dýchat.

"