Bylinkář po meči

Žijeme sice ve 21. století, ale o účincích rostlin na naše zdraví toho víme stále málo. Do lékopisů jsou zařazeny pouze rostliny tradiční, s novými druhy si prakticky nevíme rady.„Každý bylinkář v minulosti automaticky rozpoznal, zda se jedná o rostlinu použitelnou, nepoužitelnou či jedovatou,“ říká Lubomír Kříž. „Odmalička mě dědeček učil, co je vhodné na kterou nemoc a proč. Měl doma herbář botanika a lékárníka Pietra Mattioliho vydaný v roce 1562 i spoustu literatury o bylinkách – a z těchto knih pramenila jeho moudrost. Mattioliho herbář je platný dodnes.“

Jako na obloze hvězd
Víte, kolik léčivých bylin existuje? Podle Lubomíra Kříže asi tolik, kolik je na obloze hvězd. Ale prakticky se využívá sotva zlomek, asi tak 150. Existují však mezi nimi i takové, které škodí. Nikoli proto, že by byly jedovaté. Mohou však nepříznivě ovlivňovat psychiku, a bylinkář je proto v žádném případě nesmí použít.„Kdysi jsem dostal otázku, které bylinky si mohou lidé sbírat sami a léčit se jimi,“ říká Lubomír Kříž. „Osobně nedoporučuju, aby si lidé sami sbírali bylinky a chtěli se s jejich pomocí léčit. I léčivá rostlina může poškodit organismus. Záleží totiž na tom, jakou nemocí trpíte.“Ano, nasbírat si lipový květ, malinové listí, jitrocel nebo slezový květ či list a v době chřipek si udělat čaj na pocení je normální a běžné. Ale pomocí bylin léčit ledvinové kameny, zánět plic nebo zvětšená játra – to není pro laika jednoduché.„Vyléčit takovou nemoc pomůže pouze směs bylinek, nejlépe od tří do šesti. Nestačí, když vám poradí soused, který si nějakou čajovou směsí vyléčil svůj problém, i kdyby měl stejné příznaky, jako máte vy. Každý člověk je osobnost, na každého platí jiné bylinky,“ tvrdí Lubomír Kříž.Jak sám říká, on sám na žízeň pije pouze čistou stolní – nikoli minerální – vodu. Na posílení si dělá čaj ze směsi bylin, ale střídá je podle toho, jak se právě cítí.

Jedna bylina nestačí
Sázet na jednu bylinku není dobré, neexistuje totiž taková, která by byla na všechny neduhy. „Když pijete bylinkový čaj, musí vám chutnat,“ říká Lubomír Kříž. „Když máte k němu odpor, není něco v pořádku. Pravdou je, že v počátcích bylinné kúry mohou nastat určité reakce organismu. Mohou se projevit bolestmi hlavy, kloubů, řidší stolicí, močopudností apod. – což je reakce na čištění organismu. Po několika dnech se vše ustálí. Než se dostaví první výsledky, měl by člověk pít čaje dvakrát denně po dobu čtrnácti dnů. Potom postačí pít jen jedenkrát denně – nejlépe večer – po dobu jednoho měsíce.“ Podle zkušeností Lubomíra Kříže existuje ještě mnoho nedoceněných bylin, které na své objevení teprve čekají. Například šeřík nebo javor.„Za velice účinný považuju ženšen, ale ten se nikdy nesmí používat samotný. U nás ho lze velice dobře nahradit květem červeného jetele. Ale pozor, nikdy neužívejte obě rostliny dohromady!“ tvrdí Lubomír Kříž.

Všeho s mírou
Nejzdravější je pít zelený čaj. Můžou ho konzumovat zdraví i nemocní. Černý čaj lze doporučit k posílení imunitního systému, nikoli však při infekčních onemocněních.Lubomír Kříž doporučuje – všeho s mírou. To se týká i léčivých čajů. „Znám případy, kdy si lidé přílišným pitím jednoho druhu čaje uškodili. Proto je dobré poradit se s odborníkem, a ne si pouze přečíst v herbáři, jaké má ta či ona bylina účinky. Vždyť bylinky se po staletí používaly ve směsi a ty léčily, nikoli jedna z nich.“

Bylinky svatojánské noci
Ve starých knihách bylinkářů se často říká, jak je důležitá doba sběru léčivek – kdy je nejlepší období ke sklizni květu, listů nebo kořenů. Takovým typickým příkladem je svatojánská noc, kdy prý bylinky dostávají tajemnou sílu.„Nechodím sbírat bylinky v noci, ani nevěřím na noc svatojánskou. Ale má to svoji logiku – tento den je nejdelší, tedy je i nejdelší asimilace, a tudíž v rostlině i nejvíce účinných složek. Nejsem však pověrčivý, sbírám léčivky hlavně za příznivého počasí.“Lubomír Kříž žije sice v Praze, ale velice rád jezdí na chalupu do Lužických hor. Je to nádherný čistý kraj, kde rostou všechny byliny podhorské oblasti. Musíte však znát vhodná místa.„Tady rád piju čaje ze směsí bylin, které zde rostou, a přiznávám, že mi moc chutnají.“ *

Rady Lubomíra Kříže

* Bylinné směsi používáme nejčastěji na přípravu extraktů k pití, ale i koupelí, obkladů, mastí a tinktur. Dají se jimi léčit různé infekce, následky úrazů, neplodnost, pomáhají při problémech v těhotenství, po narození novorozeněte apod.
* První zásadou je, že směs nesmí obsahovat víc než 6 druhů sušené drogy, jen ve zcela výjimečných případech 7 bylinek.
* Z dlouholetých zkušeností mohu potvrdit, že mnoho komponentů směsí, které jsou v různých předpisech uváděny, není příliš účinných. Bylinné směsi obvykle mícháme v poměrech 2:1 u dvou komponentů. Pokud má směs více složek, je to v poměru 3:2:1.
* Pokud chceme používat léčivé rostliny způsobem starověkých mágů, musíme se především oprostit od různých pošetilostí a pověr a uvědomit si, že lidské tělo je složitý komplex fyzických, duševních a duchovních činností. To, co nás bolí, má většinou příčinu někde zcela jinde.
* Neplatí pravidlo, že tatáž rostlina pomůže všem lidem se stejným zdravotním problémem. Vždy je nutno brát v úvahu individuální rozdíly.
* Podle receptu, který sestavuju na míru, vám bylinnou směs namíchají ve speciální prodejně v Balbínově ulici č. 7 v Praze na Vinohradech. Prodejna má zásoby všech bylin, které doporučuju.
* Budete-li si sami sbírat léčivé rostliny, dodržujte dobu sklizně, období doporučené bylinkáři i ideální čas. Některé léčivky se sbírají ráno (saturejka zahradní), jiné odpoledne (estragon). Oblíbené léčivé byliny
Heřmánek pravý (Chamomilla recutita) – jemně vonící letnička. Užití je velmi široké, například na léčení plísní typu microsporum.
rAnýz vonný (Pimpinella anisum) – Rostlina účinně působí proti nejrůznějším zánětlivým procesům v organismu. Také z toho důvodu se používá i k přípravě likérů.
Truskavec ptačí (Polygonum aviculare) – Pomáhá zejména při osteoporóze a při míšních zánětech. Nesmí se nikdy užívat ve směsi s meduňkou lékařskou.
Estragon (Artemisia dracunculus) – Droga se významně uplatňuje při zánětlivých plicních onemocněních.
Jehlice trnitá (Onosis spinosa) – Používanou drogou je kořen, sbíraný v říjnu nebo v listopadu, nejlépe kolem čtrnácté hodiny. Droga dobře působí na rozpouštění ledvinových kamenů fosfátového typu.
Saturejka zahradní (Satureia hortensis) – Účinně působí na zlepšení metabolismu tuku při zánětech žaludku a střev.
Meduňka lékařská (Melissa officinalis) – Je vhodná při nervové vyčerpanosti a nespavosti i při poruchách trávení nervového původu a k odvápňování cév.
Jahodník obecný (Fragaria vesca) – Sbírá se list, nejlépe v době kvetení rostlin, a to v květnu, brzy zrána kolem sedmé hodiny. Droga má příznivý účinek na krvetvorbu.
Petržel zahradní (Petroselinum crispum) – Používá se na zlepšení imunitního systému, neboť podporuje tvorbu leukocytů – bílých krvinek. Z tohoto důvodu se nesmí používat při zánětech lymfatických cest a při leukemii.
Lípa srdčitá (Tilia vulgaris) – Je to výborná potopudná droga s mírným uklidňujícím účinkem. Podává se v době chřipek a nachlazení.

"