Čtenářská recenze - Jana Jůzlová, Aleš Jiránek: Pražské věže

Milý, umělecky zpracovaný "průvodce" Pražské věže aneb Cesta nad městem s procházkou tisíce a jednoho schodu, je založený především na ilustracích akademického malíře Aleše Jiránka a na doprovodném textu Jany Jůzlové.  Ilustrace mají své kouzlo, vystihují genia loci. Přispívá k tomu mimo jiné to, že pohledy jsou zajímavě voleny. Doprovází je text, který je u jednotlivých staveb spíše užiteně a vcelku i zajímavě informativní, zatímco v úvodů jednotlivých oddílů knihy je stejně malebný, jako Jiránovy obrazy. Kousek takového textu cituji na závěr.

Pražské věže se skládají ze dvou hlavních částí, z kratší Procházky tisíce a jednoho schodu a z obsáhlejší Cesty nad městem. Na konci knížky jsou připojeny ještě dvě krátké kapitolky O zvoničkách, věžičkách a lucernách a O vodárenských věžích.

Procházka tisíce a jednoho schodu nás v opačném směru provede po Královské cestě a věžích, které cestu lemují, od katedrály svatého Víta až po Staroměstskou radnici. U každé z věží je uvedena výška a počet schodů - ano, přepočítala jsem je a je jich skutečně 1000 + 1. Nádech tajemna přidává odkaz na dračí ženu.

Cesta nad městem představuje dominanty zachycené na rytině Jiljího Sadelera z roku 1606, známé jako Sadelerův prospekt - zde samozřejmě s ohledem na jejich věže. Jde o pomyslný panoramatický pohled na Prahu z místa, ze kterého by bylo možné přehlédnout Strahov, Hradčany, Malou Stranu, Staré Město, Nové Město a Vyšehrad.

Knížka nabízí pohled Jiránkovýma očima na velké množství kostelů, několik bazilik, dvě radnice i některé další stavby a samostatné věže, což je pro mě samo o sobě dostačujícím zážitkem. Díky textu se dá využít také jako průvodce při vlastivědné procházce po Praze, i když je pravda, že formát 14,5 x 29,5 cm, tomu nenasvědčuje. Byl zvolen, aby dal vyniknout ilustracíma je jedním z aspektů, které přispívají k jedinečnosti knihy. I tak se možná vypravím s větší kabelou, vyzbrojena Pražskými věžemi, na některou staroměstskou či malostranskou zahrádku, dokonale nasát atmosféru jarní Prahy.

Na závěr, abych alespoň trochu přiblížila ráz a kouzlo celé knížky, uvádím ukázku textu z úvodu oddílu o Strahově a Hradčanech:

"Zapadající slunce zde opouští město a ještě jednou obkreslí profil kláštera. Snad aby tak ohřálo tuto románskou pevnost oživenou prameny. Sveze se po větvích Petřína, kde splývá les se sadem, aby pak ráno vklouzl do pousteven, odhalil a připomněl Pražanům věčný kalendář. Bílý oděv jara i zářivé tóny podzimu."

Autorka recenze: Magda Šťastná